top of page
Vyhledat

Jak oslavit kupadelné svátky podle slovanských tradic?

Aktualizováno: 15. 6.

Letní Slunovrat a Kupala


Svátky Letního Slunovratu se slavily od 21.6. do 6.7. podle nyní používaného kalendáře, byl srovnatelně tak významný, jako Zimní Slunovrat.

O Letním Slunovratu se stín Slunce zastaví a 24.6. se zase pohne zpět-Slunce se navrací. Tak jako o Zimním Slunovratu, tak i při oslavách Letního Slunovratu se zapalovaly veliké vatry - Velké Ohně. Zapalovaly se večer 23.6. podle používaného kalendáře, protože to byl poslední nejdelší den v roce, než se Slunce zase pohne nazpět. Ohněm jsme se loučili se Sluncem, děkovali jsme mu za jeho životodárnou energii, za jeho léčivou moc.

Věřilo se, že Slunce, které se zastavilo na své pouti v cíli své cesty a bude se zase navracet zpět, v těchto chvílích se dostávají na povrch země síly, které mohou ovlivnit léčivou moc rostlin. Věřilo se, že ten, kdo našel kvetoucí zlaté kapradí, které kvetlo pouze tuto magickou noc, tomu bude přát štěstí, umožní mu stát se neviditelným, umožní mu rozumět řeči zvířat a stromů, umožní mu najít ukryté poklady. Lesní skřítkové a elfové mají právě v tuto magickou noc největší moc a sílu.

Zakončením oslav Letního Slunovratu, 16 dnů ode dne Slunovratu, byla slavnost, svátek na počest našemu Ochránci Kupalovi a přírodnímu živlu - vodě. Tím se oslavy Letního Slunovratu završily.

Podle naší mytologie Tarch, náš Slovanský Ochránce zrozený za Zimního Slunovratu, je zosobněním Jarily (Slunce), má právě ve dnech Letního Slunovratu největší sílu, dává nám silnou sluneční energii, pocit štěstí a blahobytu. Všeho je v přírodě dostatek, stačí si jen posbírat…

Stromy u studánek se v těchto dnech zdobily barevnými látkami, studánky a prameny se znovu pročistily a také ozdobily.

Ve dnech oslav Letního Slunovratu byly zvyky, kdy lidé své koně chodívali plavit- koupali se s nimi. Koním do hřívy zaplétaly květy lučního kvítí a barevné stuhy. Dělaly se očistné rituály Těla vodou, ale i rituály k očistě Ducha a Duše, vše v souladu s přírodou, rodovými vazbami a tradicemi...


Důležitým prvkem svatojánských slavností byla svatojánská kytice obsahující zpravidla devět květin. Její skladba se krajově lišila, oblíbená však byla především mateřídouška, mezi další časté byliny patřily následující:

  • koření či bylina svatého Jana – třezalka tečkovaná

  • svatého Jana černobejl, svatého Jána pás – pelyněk černobýl

  • svatého Jana bylina – pelyněk pravý

  • kadeř svatojánská – komonice lékařská

  • svatojánské zelí – rozchodník prudký

  • svatojánská kytka – kopretina bílá

  • modrák či modráček – chrpa polní

  • slzičky Panny Marie – hvozdík kartouzek či kropenatý

  • verbena – sporýš lékařský

  • vlčí ocas – blín

Věřilo se, že o svatojánské noci mají čarovné a léčivé byliny největší sílu, kdežto po něm svoji moc ztrácejí. Ze svatojánských bylin se také krajově stlala „svatojánská postýlka“, věřilo se, že lze nalézt kouzelný zlatý kapradinový květ, a květinami se zvenku i zevnitř zdobily domy.


A my ženy si samozřejmě můžeme užít energie těchto dní i cvičením Čarovnic. Protože kromě slunovratu a svatojánského večera nás ještě ve středu 25.6.25 čeká novoluní v Blížencích. Prostě dny plné silných energií. Podle toho, který den pro cvičení zvolíte jsou vám k dispozici tyto spočítané praktiky:

Letní slunovrat: 21.6.25 v 4:42hod - H1/S3/D6/H5/S6/D9 a hlavní - DS 2 HARMONIE A NEZÁVISLOST


Svatojánský večer - 23.6.25 20:00hod - H6/S1/D8/H9/S8/D2 a hlavní S5 - VYŠŠÍ MOC


Novoluní v Blížencích 25.6.25 12:328 hod - H2/S6/D4/H4/S5/D9 a hlavní S7 - AKTIVITA.


A jen tak pro radost ještě kousek jedné z starých kupadelných písní:

Hřej slunéčko hřej,

hory doly krej.

Povyskočsi vejše, na tej našej střeše.



Užijte si krásně tyto nádherné dny



 
 
 

Comments


bottom of page